Prosíme - nepoužívejte v objednávkách a při registraci adresu GMAIL.COM !!

ESHOP
Další filtrování

Díl 2

Text ke čtení

HLAVNÍ KATEGORIE: Více o lyžíchVolba ideální délky lyží


Díl 2 - Odůvodnění výpočtu základní délky lyží podle metody WEX

autor - V.Vopalecký - majitel LŠ A-S, webmaster

 


VOLBA IDEÁLNÍ DÉLKY LYŽÍ / doporučená DÉLKA/ pro BEZPEČNÉ rekreační lyžování a začátečníka.

Vysvětlení pojmů:
♦ Maximální délka aktivní skluznice lyží - je ta část skluznice, která jede po sněhu
♦ Max. fyzická délka lyží  - tuto hodnotu vždy udává výrobce - je to celková délka lyží včetně ohnutých špiček a patek - tedy i to, co nejede po sněhu.

Následující výpočet zajistí začátečníkovi (nebo rekreačnímu lyžaři) lehké ovládání lyží i v pomalých (výukových) rychlostech, umožní dokonalé zaříznutí hrany ve výuce carvingu a umožní Vám lyžovat s minimální silou.
Výpočet se netýká pokročilých lyžařů nebo závodníků, také váhy nad 100/110 kg musí k volbě přiměřených lyží přistupovat individuálně.

Nějaké výchozí hodnoty:
Tlak / zatížení na jeden délkový cm hrany (plochy) jedné lyže pro začátečníky nebo pro rekreační lyžování by se měl pohybovat ideálně kolem 0,5 - 0,6 kg(kp) / 1 délkový cm hrany - nebo skluznice.

Jak jsem si tuto hodnotu určil se dočtete dále.
Uvažujeme o průměrné tvrdosti rekreačních lyží - měkčí lyže se chová jako kratší, tvrdší jako delší. Pro zjednodušení počítáme pouze pro délku 1 lyže - ne pro pár. Tím si tvoříme dostatečně velkou rezervu při větším zatížení pouze jedné lyže v oblouku a celkové výsledky se nemusí dělit a násobit dvěma - vždy bychom dostali stejné výsledky.

Kde se tahle hodnota vzala:
Uvažujeme, že rekreační lyžař - začátečník nebo mírně pokročilý - s váhou kolem 100 kg a s průměrnou výškou kolem 180cm (výšku udáváme pouze pro umlčení těch specialistů, pro které ja výška nejdůležitější parametr pro určení délky lyží - pro tuto výšku se určitě shodneme i na této délce lyží pro začátečníka) používá ideální délku lyží cca 160 cm (to co jede po sněhu).

Potom - při výpočtu  100kg : 160cm = dostaneme uvedený výsledek = na 1 délkový centimetr hran / ploch lyží působí lyžař váhou / tlakem / hmotností  cca 0,6 kg/kp - uvažujeme o průměrné šířce rekreačních lyží.

Můžeme tedy dále i vypočítat, že v tomto vzorkovém případě je zatížení jednoho cm délky hrany (plochy lyže) cca 1,6 násobek váhy lyžaře. 1,6 x 100kg = 160
160 cm je tedy délka aktivní skluznice, kterou tento lyžař lyže musí ovládat - to znamená, že celková délka lyží (včetně nahoru zvedlých špiček) by byla kolem 165-170 cm. U lyží s Twin-Tipem cca 175-180cm.

Věřím, že tady chybu nevidí ani "specialisté".

Takže lyžař 100kg / výška 180cm - max. délka lyží kolem 165cm - klasická carvingová lyže.
Na tom se jistě shodneme všichni, tohle je správně = i odborníci u pultů, na kategrách, v lyžařských školách ... nikdo není proti.... tuhle délku nám doporučí všichni odborníci i v závislosti na VÝŠCE LYŽAŘE (měří 180cm = cca k nosu / bradě = 160cm/170). Tady jsme se kupodivu sešli ....

Pro náš výpočet relací pro ostatní váhové kategorie lyžařů podle našeho vzoru použijeme tento způsob výpočtu:

♦ Postava 180cm/100kg = lyže 160cm (cca 165-170 vč. zahnutí špiček a patek) = náš ideální vzorek
Při výpočtu  100kg : 160cm = dostaneme na 1 délkový centimetr hran/ploch lyží při bočním smyku působí lyžař vahou / tlakem / hmotností / silou cca 0,6 kg / kp - uvažujeme o průměrné šířce rekreačních lyží.
Ve  vztahu váha lyžaře : délka lyží - je délka lyží v tomto vzorkovém případě 1,6 násobek váhy lyžaře.

Pro srovnávací výpočet ostatních váhových kategorií do 100kg tedy použijte koeficient přepočtu 1,6, kdy dostáváme při vynásobení váhy lyžaře tímto koeficientem odpovídající délku lyží (délku aktivní skluznice) pro různé váhové kategorie (opět mějte na paměti = ZAČÁTEČNÍK pro výuku) tak, aby byly plochy lyží vždy stejně zatížené - tedy aby působil na jejich hrany / plochy stejný tlak nutný k jejich ovládání ve smyku a lyže tím pádem působí proti lyžařei stejným odporem.
Lyže pak budou pro různě těžkého lyžaře vždy zhruba stejně ovladatelné,  budou mu klást vždy stejný odpor, jako našemu vzorku - 100kg/160cm, každý jiný lyžař bude mít při tomto poměru k dispozici stejnou váhu / hmotnost / sílu gravitace na 1cm délky lyží.
Jsme v kategorii dospělí - váhová od 50/60 do 100 kg.
Extrémní váhy ( nad limit i pod limit) řešíme pak s ohledem na další poždavky v lyžování (již jsme popisovali)

Výsledek nejlépe pochopíte při srovnání se současnou praxí ve výuce - co provádí naši specialisté svým žákům:
♦ Pro žáka 7.třídy ZDŠ, úplného začátečníka, měřícího cca 160 cm (průměrná váha cca 60kg s vybavením) doporučují většinou "odborníci" lyže k výuce o délce cca 140 - 150 cm - nikdy nelyžoval, začátečník, jenom proto, že měří 160cm.... takže cca k bradě.

Postava minus 10-20cm - pod bradu

♦ Pokud by si chtěl dospělý lyžař vážící 90kg s vybavením vyzkoušet, jak se 60kg lyžař / dítě cítí na lyžích dlouhých 140cm (spočítejte si to pro 150cm), musí si podle logického výpočtu váha x koeficient zatížení vzít devadesátikilový lyžař na nohy lyže dlouhé 200-210 cm !
Pak bude mít na nohou stejné závaží, stejný pocit při ovládání lyží = lyže mu budou klást stejný odpor při ovládání - jako dítě vážící 50-60kg s lyžemi dlouhými 140cm ....

Zkuste si to páni odborníci - vedoucí fakult, lyžařských škol a školních lyžařských kurzů a konečně přemýšlejte !

/ Hrubý výpočet pro našeho žáka - váha 60kg / lyže 140cm = 60 : 140 = lyžař působí tlakem 0,43 kg na 1 délkový cm lyží. Pro přemožení odporu hran má tedy dítě k dispozici pouze 0,43 kg (kp) na 1 délkový centimetr - náš dospělý lyžař měl ale k dispozici při jeho váze / hmotnosti - tlaku na 1cm 0,6 kg/kp !
Aby u lyžaře vážícího 90 kg působil stejný odpor hran (jeho lyží), musí mít lyže dlouhé 210 cm - 90 : 0,43 = 210 - zkouška - 90 : 210 = 0,43)

Pro našeho vzorkového 100 kg lyžaře by to pak znamenalo mít lyže dlouhé 233 cm - protože s délkou lyže roste úměrně delší páka špiček, tak trochu ubereme - na cca 210cm - a tady se cítí náš 100kg lyžařs stejně, jako naše 50-60kg dítě na lyžích s délkou 140cm - lyže mu kladou téměř srovnatelný odpor ve skluzu na hraně a při ovládání - chudák dítě....!

Dítě / žák / se celý kurz trápí, učitel s váhou 80-90 kg se na jeho (přiměřených = v poměru k váze kratších) lyžích předvádí, jak mu to jde úžasně jednoduše (v poměru váha/délka má učitel podstatně kratší lyže než žák...) a dítě odjede domů max. s pluhem, protože ovládání lyží je pro něj mnohem obtížnější, výuka je zdlouhavá a dítě musí používat pomocné - odlehčovací pohyby pro ovládnutí svých GIGA dlouhých lyží = pluh, tedy přívrat... navíc - problém naznačený v úvodu = výkonnost a fyzická vyspělost dnešní generace dětí.

Proto dokážeme děti i v komerčních školách učit lyžovat CELOU ZIMU, všechny víkendy - a často i bez jakéhokoliv výsledku...

Proto dokážeme v posledních letech odradit čím dál tím více žáků od lyžování.

Ovládání příliš dlouhých = nepřiměřených lyží - je pro ně neúnosně obtížné, po kurzu tuhle informaci předají svým kamarádům - a další začátečníci na kurz už dopředu odmítají odjet - a lyžařské výcviky upadají, děti ještě více degenerují, učitelé pak raději berou na kurzy už jenom lyžaře, protože s nimi není žádná práce - " ...proč si ničit nervy s těma pakama co nezvládají svoje lyže!!!"... Lyže jako mám JÁ - profesionál, co už musí něco o lyžování vědět!

A kdo za tohle je zodpovědný?

Každý mongol, kdo tvrdí, že pro začátečníka je hlavní parametr pro volbu délky lyží JEHO VÝŠKA !!! Tyhle rady padají především z řad závodníků a prodavačů-podavačů. Závodník se nedokáže vžít do role začátečníka - a prodavač prodává na metry... asi.

POCHYBNOSTI ?
Náš výpočet dokazuje, že dítě - začátečník - vážící 60kg - pokud by mělo lyže dlouhé  max 100/120cm (100 cm = aktivní skluznice = lyže s celkovou délkou cca 110-120cm) by se cítilo na jeho lyžích stejně, jako 90kg instruktor na 150/160cm dlouhých lyžích (cca 160 celková délka),

Tak hovoří fyzika a matematika

♦ 60 : 100 = 0,6
♦ 90 : 150 = 0,6

Dospělý lyžař / rekreant začátečník - 60 kg - má více síly než dítě, takže může mít délku lyží cca 120 - 130 cm, aby se ještě cítil stejně bezpečně jako 90 kg instruktor na lyžích dlouhých 160 cm (dospělému můžeme zvýšit koeficient na 1,8 = 60 x 1,8 = 110 aktivní skluznice .. možno podle vyspělosti a požadavků na styl až 60 x 2)

Proč neustále zatěžujeme děti a začátečníky neovladatelným vybavením, které prostě nemohou při svých tělesných a silových proporcích nikdy lehce ovládat?!? Pak se divíme, že nám děti utíkají od lyžování a raději sedí doma u počítačů ......
Jak může o délce lyží pro dítě nebo začátečníka rozhodovat zkušený lyžař podle sebe a svých pocitů při lyžování ?!

I na lyžích platí tak jako při výuce řízení motorových vozidel:
- nejprve se učíme ovládat nejjednodušší a nejlépe ovladatelný vůz (motokára → formule 1 / osobní automobil → nákladní automobil a nebo autobus) = na délce lyží přidejte, až když s ovládáním kratších lyží nebudete mít problém a budete chtít jezdit rychleji. Když ale přidáte moc, pak na našich úzkých, přeplněných a krátkých GIGA sjezdovkách budete mít problém vždycky....

PRO VŠECHNY KATEGORIE / ZÁKLADNÍ VÝPOČET:

  • Pro první kroky a VÝUKU začátečníků = začátky lyžování = nikdy jsem nastál na lyžích / REKREAČNÍ LYŽOVÁNÍ a bezpečné ovládání lyží, rychlá výuka lyžování, pomalá jízda - váha lyžaře od 50 do 95 kg (+ všeobecně pro všechny lyžaře s váhou okolo 100kg z kategorie začátečník i pokročilý ):
    Vaše váha x koeficient 1,6 = doporučená max.délka aktivní skluznice lyží pro výuku.
    Pak nám vychází -

    ♦ lyžař 50-55 kg - do 99 cm
    ♦ lyžař 60-65 kg - do 110 - 120 cm
    ♦ lyžař 70-75 kg - do 120 - 130 cm
    ♦ lyžař 80-100 kg - do 130 - 150 cm
     
  • Pokročilý lyžař - bezpečné ovládání lyží, pomalejší rekreační lyžování - váha lyžaře od 50 do 95/100kg (už asi víte co chcete, jste pokročilý - ale porovnejte...)
    Vaše váha x 1,8 až (rychlejší jízda max. 2) =  doporučená max. fyzická délka lyží od 110 do 170 cm:
    ♦ 50-55 kg - do 99 / 110 cm - rychlejší lyžování do 120 cm
    ♦ 60-65 kg - do 120 - 130 cm - rychlejší lyžování do 140 cm
    ♦ 70-75 kg - do 130 - 140 cm - rychlejší lyžování do 150cm
    ♦ 80-85 kg - do 150 - 160 cm - rychlejší lyžování do 170 cm
    ♦ 90-95 kg - 100/110 kg - do cca. 170 cm - sportovní volte podle provedení modelu
    Pokud máte chuť i v této kategorii zažít při lyžování více zábavy, bezpečnosti a pohodlí v lyžování, bez nutnosti zvyšování rychlosti / nechci dosahovat velkých rychlostí - zkraťte lyže o cca 10cm (na koeficient 1,6) a zkuste lyže z kategorie SHORTIES (BigBlade).
    Jemné doladění na hranicích délky zaokrouhlujte podle Vámi používaného lyžařského stylu, síly a zkušeností, a tvrdosti lyží.
    POZOR! Jedná se o doporučení max. délky lyží = kratší lyže z vhodné kategorie ještě více ulehčí jejich ovládání, zlepší Vám zásadně techniku lyžování - ale potřebují ZPOMALIT jízdu !
     
  • Jinak pro děti (lehčí + slabší kategorie) platí jiná úvaha....
    Dítě - (do prvního stupně ZDŠ - do 40 kg) - nepočítejte moc podle váhy, ale volte pro ně to, co ještě jakž-takž vede v přímé jízdě (aktivní skluznice ne kratší než 60cm, tj. lyže cca 74-80-90- max 100 cm):
    ♦ Ti úplně nejmenší - pro první krůčky - co nejkratší najdete na trhu (tedy 70cm)
    ♦ Začátečník na výuku 3-4 roky - 70cm
    ♦ Začátečník na výuku 4-5 let - 70/80cm - podle vyspělosti a váhy
    ♦ Začátečník nad 6 let - 80/90cm - podle vyspělosti a váhy
    ♦ Pokročilý u všech předešlých kategorií do 40 kg  = lyžař už nepotřebuje na stávajícím vybavení k zatáčení a brždění PLUH a jezdí tak rychle, že jsou pro něj současné lyže nestabilní a má poblémy s brzdou dráhou - přidejte +10cm
  • Nad 40 kg - volte již lyže podle konstrukce na udanou váhu a podle zkušeností - lyže pro dospělé začínají na 50 kg.

Jinak rady dál pro dospělé od 50 do 100/110kg:

  • Chcete jezdit hodně rychle / zvyšte koeficient = délku
  • Chcete skákat ve snowparku v rychlosti / určitě přidejte, ale tady podle síly a zkušenosti
  • Chcete do hlubokého sněhu / také přidejte (alespoň šířku)
  • Máte sílu "jako býk" ? / můžete přidat - třeba tvrdost

Vážíte nad 100/110 kg / 
Pak volte lyže s ohledem na to, co jste schopen silově zvládnout a jak rychle jezdíte = vyzkoušejte někde v půjčovně - ve většině případů je to max. hranice kolem 150-160 cm. U kraťasů nejděte pod 1m (ideál min.120, tvrdší a širší provedení) - jinak se budete už v měkčím sněhu bořit a zhorší se Vám předozadní rovnováha na neupravené sjezdovce!

Pokud to s touhleváhou  "smažíte na plný kule" a nehledáte lyže na rekreační lyžování, pak to asi nebude o délkách do 140cm - hledejte mezi závodními vyztuženými speciály.

Varuji Vás ale před titanovými pláty v lyžích - na 100% je ve velkém mrazu časem zpřetrháte...

Když tedy mohu přidat - KOLIK PŘIDAT?
Tak to už je vyloženě na Vás - když chcete přidávat na délce lyží, tak nejste už začátečník a snadno si vyzkoušíte co Vám vyhovuje. Už totiž máte z čeho vycházet, už na něčem jezdíte.
Ale pro pomalejší rekreační lyžování doporučuji přidávat do hodnoty VAŠE VÁHA x  max 2 (s ohledem na bezpečnost Vaši i ostatních na úzkých a přeplněných sjezdovkách)


ODŮVODNĚNÍ - proč volit lyže podle váhy (a převládajících rychlostí) a ne podle výšky postavy:

Při volbě lyží si je třeba uvědomit, že každá lyže získává svou konstrukcí a technickými parametry (TEDY I změnou DÉLKY a TVRDOSTI) rozdílné jízdní vlastnosti.
Síla, která ale nejvíce působí na ovladatelnost Vašich lyží, je jejich odpor ve smyku - ten úzce souvisí se zatížením lyží (váhou lyžaře) a jejich délkou (samozřejmě i rychlostí)... na tom záleží možnost bezpečného ovládání za každé situace.
Jednou z velkých chyb v současné praktické výuce lyžování je přehlížení skutečnosti, že i pouhou změnou DÉLKY lyže (i u stejného modelu, značky, provedení a konstrukce) získává ten samý model lyže vždy odlišné jízdní vlastnosti - mění se totiž zatížení lyže = hran a ploch lyží na 1cm délky a tím i odpor lyží ve smyku...

Neustále je chybně doporučováno pravidlo - vyšší postava = nutnost delších lyží - NE!
POZOR
Větší váha, rychlejší jízda  = nutnost delších / tvrdších lyží = ANO !

Jízdní vlastnosti vyrobeného modelu lyží jsou dané konstrukcí (tvrdost - šířka - délka) a jsou pouze částečně ovlivnitelné samotným lyžařem.
Hlavní faktor, který může jízdní vlastnosti lyží především ovlivnit, je jejich zatížení - tedy váha lyžaře = hmotnost působící na lyže při jejich ovládání, síla která je tlačí ze svahu do skluzu a přemáhá odpor hran.
Nikdy však jízdní vlastnosti neovlivní výška postavy lyžaře !

Ať vlezete kam vlezete, všude Vám "lyžařští odborníci" radí volit délku Vašich lyží podle toho, kolik měříte.
V obchodech, ve škole, ve výuce, na instruktorských kurzech, na katedrách, v příručkách...


" Všeobecně rozšířené názory pochází od většiny lidí. Lidé si pak myslí, že to jsou správné názory. To je omyl! Jsou pouze většinové, nikoliv vždy správné."


Pokud si to chcete ještě se mnou rozebrat - čtěte dál ...
Zamysleme se nad silami, kterými ovládáme naše lyže - díky čemu můžeme naše lyže VŮBEC ovládat... a které síly a aktivity jsou tedy pro zatáčení lyží důležité:

JAK a proč LYŽE ZATÁČÍ:

  • působením vnitřních sil lyžaře (pokud pustíte lyži volně ze svahu, sama nezatočí... lyže řídí lyžař svojí silou, potažmo i hmotností)
  • díky technickým parametrům (radius - zakřivení - hran lyží)
  • díky pohybu = gravitaci nebo setrvačnosti (lyže která nejede se nedá ovládat)
  • díky tření (pokud bychom odstranili 100% tření, nikdy bychom nezatočili)
  • .... pokud najdete další energii nebo parametr, napište mi..... především, jestli víte kam dát tu VÝŠKU POSTAVY LYŽAŘE

Nějak mi tady chybí = tedy jsem vyšší = ovládám lyže jinak?
Nebo jsem vyšší - lyže se budou chovat pode mnou jinak, než u někoho nižšího?
Jak - jinak? Proč potřebuje delší lyžař delší lyže než menší lyžař? ... Proč ?!?
Ještě jednou - proboha PROČ ?!?!? Jsem asi trouba - ale já to nevím.
Většinu ovládá nás "logika davu"..

Nebudu spát, dokud mi to někdo z "nejchytřejších odborníků" nenapíše.

A nepište mi prosím to, co platilo před 100 lety = vyšší lyžař je těžší a při pohybu na sněhu se bude na kratších lyžích moc bořit. Tady bychom se bavili O BĚŽKÁCH - ne o sjezdových lyžích. Tohle je skutečně důvod a pravidlo, podle kterého se volila délka lyží v začátcích lyžování, kdy neexistovaly upravené sjezdovky, kdy neexistovaly různé modely a tvrdosti lyží a kdy tady byl pouze jeden - převládající - styl lyžování. Chůze → běh → sjezd v neupraveném sněhu.
Ta samá pitomost je předozadní rovnováha. To by dospělí vůbec nemohli jezdit na bruslích...
Tady jsme zase u omezení hlubokým sněhem nebo terénem - tady je předozadní rovnováha důležitá, ale určitě ne na tvrdém podkladě.


Já si ale nedám pokoj a abych nebyl za úplného troubu, budu dál hledat kde je při ovládání lyží v jízdě důležitá ta výška - nebo změna výšky postavy lyžaře - takže:

Lyže v jízdě ovládáme:

  • pomocí vnitřní síly lyžaře (rozhoduje síla - fyzička lyžaře)
    a) naklopením lyží na hrany - celým trupem, koleny, boky = lyže zatáčí na zakřivených hranách.
    b) natočením lyží v jízdě do směru zatáčení vnitřní silou lyžaře =  natáčení pomocí kolen a kotníků doleva, doprava = odlehčení / zatížení lyže - přenesením váhy na levou / na pravou lyži a stáčením končetin nebo trupu = vnitřní silou lyžaře (mírné natočení končetin za současné blokace trupu - drifting = musí se pohnout lyže a ne trup...)
  • využitím konstrukce lyží - opět - naklopením lyží na hrany lyže vyjíždí oblouk = radius nebo jiná technická úprava (WEX-3DR)
  • využitím gravitace a setrvačnosti (rozhoduje váha - hmotnost lyžaře) - pro možnost ovládání lyží se musíme bezpodmínečně rozjet, čímž snižujeme tření pod skluznicemi - na místě bez pohybu je tření téměř 100% - bez jízdy - bez skluzu - lyžemi okolo svislé osy nepohneme. Čím delší lyže a čím lehčí lyžař - tím hůře se mu lyže ovládá... Lyže se do bočního smyku vůbec nedostanou, protože je tam lyžař svou muší váhou (proti odporu dlouhé hrany) prostě neutlačí.
  • využitím tření (rozhoduje opět váha - hmotnost lyžaře) - při naklopení lyží na hrany zvyšujeme zaříznutí (tření bočním směrem) = tření hran o vrstvu měkkého sněhu. Tlakem hrnutého materiálu před hranou a současně díky dopřednému pohybu se lyže stáčí do patřičného směru. Na čistém ledě lyže nikdy smykem nezatočí = tření je moc malé, není odpor materiálu pod hranami, lyže pojede téměř pořád rovně...
    Maximální tření hrany docílíme jedině postavením lyží na hranu v přímé jízdě = zmizí boční smýkání, lyže jede pouze ve směru nejmenšího odporu = rovně / do oblouku po zakřivené hraně, ale k tomu opět potřebujeme - VÁHU / hmotnost lyžaře !!! Určitě NE výšku !!!

... TAK KDE JE SAKRA TA ZMĚNA VÝŠKY POSTAVY ?!?!?!

Mylné a neustále opakované - a s prominutím PITOMÉ - doporučení volit délku lyží v závislosti na výšce postavy však stále doprovází naše lyžování.
V prodejnách, v půjčovnách, ve výuce.....
Bohužel - jedná se o fatální chybu, protože jízdu na lyžích ovládá lyžař především vztahem své hmotnosti k síle a intenzitě prováděných pohybů (třeba k dosahovaným rychlostem) - a k síle gravitace, ve vztahu ke tření a v závislosti na zatížení lyží - ale nikdy v závislosti na výšce postavy.
Dalo by se sice uvažovat o vztahu čím vyšší, tím i těžší je lyžař, ale v praxi tento vztah většinou nefunguje.
A tak neustále a ze zásady mylně doporučují lyžařští "odborníci" vyššímu lyžaři i delší lyže, i když váží daleko méně než jeho podstatně menší a těžší kolega. Dlouhou lyži lehký (i když vysoký lyžař) neutlačí do oblouku, lyže nechce volně smýkat, protože je síla gravitace díky malé váze lyžaře příliš malá a odpor hran a páka dlouhých lyží jsou moc velké.
Jeho malý - ale těžký kolega se diví, jak si se svou kratší lyží bezproblémů pohrává ve všech druzích oblouku.... a přitom oba mají lyže k bradě ?!? .. A také - oba váží stejně ...
Oba mají stejný model i délku lyží volenou k výšce postavy, ale díky rozdílnému zatížení disponují jejich lyže náhle rozdílnými jízdními vlastnostmi - jiným odporem ve smyku, setrvačností, jsou jinak "přilepené" ke sněhu ... !  

Neplatí tedy vztah, že se oběma chovají lyže stejně – rozdílné zatížení používaných lyží (rozložení tlaku na 1 délkový centimetr) to v praxi vylučuje!

Lyže (a s tím souvisí i jejich délka) tedy zásadně volíme:

  1. podle preferovaného lyžařského stylu -
    1) rychlost
    2) lyže pro výuku
    3) lyže pro pomalé rekreační lyžování
    4) lyže pro zábavu
    5) lyže pro technické lyžování – např. výhradně lyže pro carv nebo terén, freestyle, freeride, rychlostní lyžování - závody - pak platí jiná délková pravidla = (+ zkušenost)
     
  2. podle váhy lyžaře -
    1) těžší lyžař = delší, nebo někdy raději širší nebo tužší konstrukce podle jeho síly,
    2) lehký lyžař - VŽDY kratší lyže - parametr volby lyže podle váhy lyžaře je základní při volbě lyží pro rekreanty a pro začátečníky, protože u nich (především u začátečníků) nemůžeme ještě mluvit o ŽÁDNÉM preferovaném lyžařském STYLU nebo zkušenostech

Zatížíme-li lyži dlouhou 130 cm svisle uprostřed – bodově - váhou 100kg, dojde k naprosto jinému rozložení měrného tlaku na plochu a především na hrany lyží, než u délky 180cm (tlak působící na 1 cm délky = čím více kg (kp) / cm a čím menší je délka špiček (kratší lyže), tím větší sílu má lyžař k dispozici pro jejich ovládnutí a překonání jejich bočního odporu ve smyku -  pro stočení, srovnání, zatočení, zabrždění a pod.
Lyže dlouhá (delší) bude svojí delší hranou klást mnohem větší odpor lyžaři při bočním smýkání (ovládání ve smyku), než lyže krátká (kratší).
Pouhou změnou délky lyže se podstatně mění i její jízdní vlastnosti - a to pouze v závislosti na zatížení plochy a hran lyží
Pouhou změnou výšky lyžaře se nemění techniky lyžování ani způsob ovládání lyží ani jízdní vlastnosti lyží.


I podle odborně vedených průzkumů při výuce lyžování na vysokých školách bylo dosaženo jednoznačných výsledků - lyžaři začínající na kratších lyžích dosahovali mnohem rychleji lepších výsledků a byli mnohem lépe technicky vybavení za stejné výukové období, než část testujících začátečníků na lyžích klasických délek (tedy podle výšky postavy).

Výsledky ve formě diplomových prací mohu zaslat / nezveřejňuji - jedná se o soukromý majetek..

Co na toto téma ještě říká fyzika?
Lyžař při jízdě ovládá své lyže především působením jeho vlastních vnitřních sil a pomocí jeho hmotnosti ve vztahu k zemské přitažlivosti - podobně jako těleso ve stavu beztíže, které je rozdělené na dva díly spojené kloubem, které potřebuje (a chce) jedním z nich pootočit v prostoru - pokud zapneme rotační motor na spojovací ose obou těles, vždy se pootočí pouze lehčí těleso, která má menší hmotnost = odpor, než ta druhá.
U lyžování to jsou tyto dvě části jednoho tělesa spojené kloubem - 1) nohy zatížené lyžemi s odporem hran - 2) horní část trupu s rameny a hlavou. Nohy pootočíte do nového směru pouze tehdy, když budete mít k dispozici dostatečnou hmotnost horní části = trupu - ve vztahu k délce lyží = čím kratší lyže, tím lépe se budou ovládat v pomalé jízdě.
Čím větší hmota jedné části (trup) působí proti druhé části (tlačíme lyže končetinami do oblouku - do driftu), tím lépe a snadněji dokáže přemoci hmota trupu boční odpor lyží a lyže snadněji a bezpečněji ovládá - natáčí je volně do nového směru. Princip akce a reakce....
To samé platí i ve vztahu síla gravitace / boční odpor lyží. Gravitační síla roste s váhou / hmotností lyžaře. Boční odpor lyží podpořený gravitační silou dosahuje maxima při naklopení lyží do úhlu cca 45-50° proti směru jízdy = postavení lyží na ostrou hranu. Tření - tedy přítlak lyží k podkladu se ale zmenšuje s vyšší rychlostí, i když jsou gravitační síly pořád stejné - lyže s rostoucí rychlostí hůře "vedou", jsou na sjezdovce "volnější" - jejich přítlak klesá..
Proto je délka lyží také závislá na rychlosti lyžaře - čím budete chtít jezdit rychleji, tím delší musíte (můžete) volit lyže, abyste si zajistili dostatečnou stabilitu. A naopak - pokud potřebujete lyže dobře ovládat i v pomalé rychlosti, naučit se dokonole a rychleji technicky lyžovat - musíte lyže - zkrátit !


Pro pomalou, rekreační jízdu jsme Vám předložili výpočet jako "přibližné vodítko" s čím začít.

Lehký lyžař především v kritické situaci nezvládne nepřiměřeně dlouhé lyže, které mu kladou příliš velký odpor a nutí jej do složitých "pomocných pohybů"... snížení, zvýšení, nadskakování, plužení a apod., - do pohybů, které jsou v krizové situaci časově a silově příliš náročné.
Tuto teorii potvrzuje nejenom praxe a vývoj v lyžování, ale i výpočet - podle vzorku Váha lyžaře / ideální délka lyží - pro jejich lehké - a ještě stabilní - ovládání.

V praxi se nám osvědčilo pravidlo - pro dospělého lyžaře s váhou do 90kg je v malých rychlostech pro technické lyžování ještě relativně stabilní  minimální délka lyží cca 90cm (aktivní skluznice okolo 80cm) , zdůrazňuji pro menší rychlosti. Vše pod tuto délku je již využitelné maximálně v dětské a juniorské kategorii, především kvůli směrové a předozadní nestabilitě ve větší rychlosti - při jízdě po ploše lyží  - a také z důvodu většího boření malé plochy lyží (a špiček) v měkčím sněhu.

Délka lyží od 120 cm do 140/150 cm je pro tuto kategorii ideál pro výuku lyžování, zábavu na lyžích na sjezdovce s dostatečnou stabilitou (POZOR ! Podle konstrukce a tvrdosti lyží) i ve vyšších - rekreačních rychlostech = do 60 / 70km/hod

Volbou délky lyží podle výšky postavy si můžete většinou jenom zhoršit jízdní vlastnosti vybraných -  a v tomto případě příliš dlouhých = nepřiměřených lyží!

Pouze s ohledem na dostatečnou předozadní stabilitu mohu doporučit si ohlídat vztah - délka lyží musí být min. 60% výšky lyžaře. Všimněte si - minimálně. Tedy raději ne kratší, pokud s nimi nebudete jen někde stát u baru, u vleku a pod.....
Nakreslete si trojůhelník, kde podstava je délka lyží a vzdálenost od podstavy k nejvyššímu bodu trojůhelníka je výška postavy... pokud chcete tento trojůhelník převrhnout - pochopíte.

Pokud je podstava delší než výška (alespoň v poměru 60%), musel by se celý trojůhelník značně nadzvednout, aby se převrhl - je díky tomu stabilnější, než když je podstava kratší než výška - tady se hmota trojůhelníka zvedá při překlápění pouze minimálně (čím kratší podstava, tím méně se těleso musí zvedat) a celý objekt padne relativně brzy - již při malém vychýlení....

POZOR! Ve vztahu délka lyží / váha lyžaře nemluvíme o  radikálním carvingu!
Jiný oblouk a převládající technika = jiné ovládání lyží !
U radikálního carvingu = snažím se nesmýkat, mám sílu a jsem vyloženě sportovní lyžař - musíme jako základní parametr pro volbu délky lyží brát cílovou rychlost lyžaře / tzn., jak rychle si představuji, že bych chtěl jezdit - tedy výkonnost lyžaře

Všeobecně může platit pro výlučně carvingové lyžování:

  • - do 40km/h - délka skluznice může být cca 80/90cm - radius cca do 7m
  • - do 50km/h - délka skluznice cca 100cm - radius cca do 9m
  • - do 80km/h - délka skluznice cca 160cm - radius cca do 12m
  • - do 100km/h - délka skluznice cca 180-200cm - radius cca 20 / nad 20m

Povšimněte si - základní vodítko pro převažující větší rychlosti a carving - rychlost jízdy x 2 = zhruba minimální délka lyží pro stabilní carvingový oblouk. POUZE ÚVAHA z čeho vycházet!
Ovšem při těchto výpočtech bez uvažování o váze lyžaře zase musíte počítat s pravděpodobnými problémy ve smyku u lehčích lyžařů - např. při brždění, úhybném manévru apod. ... ale to už je celkový problém carvingového lyžování.


Autor - Václav Vopalecký - specializace - výuka lyžování pro každého / autor alternativního modelu výuky lyžování


Všeobecně rozšířené názory má 95 procent lidí, kteří to nikam nedotáhnou.

" Všeobecně rozšířené názory pochází od většiny lidí. Jenže 95 % lidí to v životě nikam nedotáhne. 95 % je 19 z 20 lidí. Ti jsou nejvíce slyšet. Devatenáctkrát více než úspěšní lidé. Lidé si pak myslí, že to jsou správné názory. To je omyl! Jsou pouze většinové, nemusí být vždy správné...... "


A ta největší pravda o této společnosti, na kterou přišel již Einstein:

 „Člověk, který má radost z toho, jak pochoduje v zástupu a šiku při vyhrávání hudby, je hodný opovržení: Dostal omylem svůj velký mozek, mícha by mu celkem stačila.“

X

K ukládání nastavení a fungování všech funkcí webu využíváme vybrané soubory cookies. Plnou funkci webu můžete buď odsouhlasit, zakázat, ignorovat, nebo omezit vlastním nastavením. Více o cookies

Povolit všechny cookies
NASTAVIT COOKIES
Nesouhlasím s plnou funkcí