Krátké lyže a stabilita

Tohle téma se řeší vždy - a všude - a pořád dokola.

Následující text často nevyjadřuje názor většiny, ani názor odborné veřejnosti

Seznámíte se pouze s vlastním názorem autora tohoto článku a majitele těchto webů:

www.wex-sport.cz / www.ski-akro.com

Úvaha na základě logiky a zkušeností ......

Na úvod / co souvisí se stabilitou a co Vám všude radí: 
Podle mne neexistuje pro nikoho na světě SPRÁVNÁ délka lyží – existuje pouze „přiměřená – nebo ideální délka“.
Je to asi tak, jako kdyby se mne někdo zeptal: „…. prosím jak mám mít správně veliké auto… „
Správně může být jen 1+1=2
Přiměřené nebo ideální může být  auto, porce jídla, lyže atd…

Volba délky lyží není matematika nebo volba jízdního kola (např. výška postavy -10 nebo výška a délka rámu podle délky končetin).

O dalším se dočtete, pokud máte trpělivost a ještě umíte číst...
Elektronika v našem životě spoustě lidí vymyla mozek - a oni již neumí vnímat, co čtou... A tak raději nečtou - a nebo si něco přečtou a pak blábolí nesmysly, protože jim mozek při čtení nestíhal - a oni nepochopili co četli.
A tak spousta "mongolů", kteří nevnímají co čtou, pořád blábolí nesmysly o "lyžích k nosu" a cpou ostatním tu délku, se kterou jsou "oni už léta spokojeni".

Nyní k té stabilitě - proč prý nekupovat "krátké lyže"

Kamkoliv vlezete - do obchodu - do půjčovny - chcete si nechat poradit - okamžitě zazní:
"..... krátký lyže si neberte, ty jsou strašně nestabilní - na tom se nedá jezdit !  Věřte mi - zkoušel jsem to! "

Mluvíme o "stabilitě při jízdě" = boční kmitání špiček lyží v jízdě, lyže nedrží svůj směr samy od sebe.

Na druhou stranu - následující úvaha platí ve větší míře i o stabilitě předozadní (tedy pády dozadu nebo dopředu přes špičky).
Dělali jsme desítky pokusů scílem zjistit, kdy je dospělý člověk vůbec schopný "přepadnout nechtěně přes špičky" nebo "padnout jen tak dozadu". No přátelé - hodně by jste se divili, kde je ta hranice.

Ona totiž jako taková - bez vnějších vlivů - VŮBEC neexistuje. To by jste totiž nikdy nemohli jezdit na bruslích.
Větší roli než výška postavy totiž hraje tvrdost lyží - tvrdost podkladu - síla a schopnosti lyžaře - váha jezdce - a zase RYCHLOST jízdy - a také SKLON svahu!
U každé lyže, na každém povrchu, na každém svahu a u každé váhy lyžaře to bude jinak - i v hlubokém sněhu jsou za určitých podmínek stabilní (předozadní pád) i hodně krátké lyže, pokud je lyžař umí držet v patkách a udržuje si stabilní rychlost - a pokud si zvolil lyže "přiměřené" - viz v textu dále.
Hodně vysoký člověk na tom může být se stejně dlouhou lyží i výrazně lépe než těžký a malý medvěd - 150kg lyžař vysoký 150cm poletí na čumák v hlubším sněhu na stejných lyžích mnohem dříve, než dvoumetrový habán vážící 75kg. NA STEJNÝCH LYŽÍCH.
Takže - ten malý a těžký prostě MUSÍ mít na měkkém podkladu delší, tvrdší a širší lyže než ten vysoký a hubený. TO JE FYZIKA - neplatí tady to, co tvrdí dav bez mozku.

Albert Einstein:

"Kdo chce být vzorným členem stáda ovcí, musí být především ovce."
„Člověk, který má radost z toho, jak pochoduje v zástupu a šiku při vyhrávání hudby, je hodný opovržení: Dostal omylem svůj velký mozek, mícha by mu celkem stačila".

Jak to tedy je doopravdy se stabilitou lyží při jízdě ve vztahu k jejich délce?

Ani mně to nedalo spát - proč nikdo netvrdí, že brusle jsou nestabilní (jsou také krátké - tady je to i o předozaní rovnováze, vůbec by se na nich nemělo dát jezdit - a dvoumetrový habán už by měl mít brusle delší ?!?), proč není nestabilní snowboard (jeho délka nejde přes 140-160cm) - proč nejsou nestabilní dětské lyže - takže i děti by měly mít lyže nad 150cm ?!?

Opravdu nejsou nestabilní i delší lyže?
A nyní pozor - proč jsou stabilnější lyže s rockerem, které jsou sice "dlouhé" 160 / 170 / 180cm - ale po sněhu jede jenom (třeba) 120 / 130 / 140 cm ... podle toho, jaká konstrukce rockeru je právě použitá.

Každopádně platí - lyže s rockerem jsou VŽDY méně stabilní (a to v předozadní rovnováze a i v jízdě) než stejně dlouhá lyže s gamberem. Takže pravidlo "lyže k bradě" je úplná - ale úplná pitomost - tak jako - ".. já jsem spokojen s délkou 160cm - nejméně tak dlouhé lyže by měl mít každý."

A tak jsem uvažoval - zkoušel, montoval - a zase zkoušel - vycházel jsem i z testů lyží pro akrobatické lyžování - a tady je výsledek:

Žádná délka lyží není sama od sebe nestabilní. a to ani v předozadním směru - ani kmitáním.

A to ani lyže dlouhé 80cm, 100cm, 120cm - ani 150cm nebo 200cm nejsou samy od sebe nestabilní.

Pokud si položíte lyže jen tak na sníh - a budete se na ně jen dívat - ani se nehnou.

V tento moment jsou tedy všechny délky a druhy lyží stejně stabilní.
Logicky to znamená, že nestabilita / nebo stabilita lyží se tedy projeví až následkem přidání další veličiny - nebo veličin .

Tak nejprve přidáme pohyb = pojedeme, ale pojedou JENOM lyže. Víc přidávat nebudeme.
Po rozjetí (spouštíme samotné lyže SE STEJNÝM bočním krojním = tedy radiusem z kopce. Ideální pokus = lyže rovné, bez radiusu) - zatím nepřichází žádný dramatický rozdíl. Metrové lyže nebo lyže dlouhé 160cm jsou z počátku úplně stejně stabilní / nebo nestabilní.
Žádný rozdíl do určité rychlosti není vidět - ty kratší začínají až při rychlejší jízdě dříve poskakovat a ztrácet směr.

Máme tedy první výsledek - ve vztahu k s délce lyží rozhoduje o nestabilitě / nebo stabilitě lyže především dosahovaná rychlost (pak také druh podkladu při testech - tvrdý sníh - led - hlubší sníh nebo rozbředlá sráděra)..
Pokud tedy budete sjíždět / lyžovat převážně pomalu - žádnou nestabilitu oproti delším lyžím prostě nepoznáte / a to na žádném podkladě, kromě ledu = pryč odtud, na ledu se nelyžuje..
A to je hodně - hodně důležité zjištění!

Délku lyží volte tedy především a to v první řadě - podle převládajících rychlostí (a nebo pro skialp podle převládajícího podkladu při tůrách = tvrdý / sjezdovka - měkký / freeride a volná příroda).

ALE.... tak jednoduché to není!

Pokračujeme v pokusu - vezmeme opět lyže 100cm a 160cm - bez lyžaře - opět je spustíme jen tak z kopce dolů - ale na tu metrovou lyži "naložíme" 80kg. Něco, co neumí samo řídit a ovlivňovat směr jízdy - třeba pytel s pískem. Nebo ocelovou traverzu.
Tu dlouhou a "mnohem stabilnější" necháme bez zatížení.

No a to zase naši vědátoři z poraden popadají na prdel....

Zatížená lyže peláší klidně 50km/hod nádherně stabilně - rovně - ale ta lehounká a "dlouhá" už na první nerovnosti lítá sem a tam a při rychlosti kolem 30 km/hod už přímo létá vzduchem. Její stabilita je nesrovnatelně horší, než u krátké lyže s velkým zatížením.

Je to i logické - ale - proč tohle neberou v úvahu prodejci? A už vůbec nemluvím o "poradenství" specialistů na sociálních sítích - tam je to občas doslova egoistický běs.

Je přece úplně jasné, že  chlap s váhou kolem 90kg bude na délce lyží kolem 1m VE STEJNÉ rychlosti = do určité rychlosti - mnohem stabilnější, než malé dítě vážící 25kg !

Takže nejen rychlost - ale i váha lyžaře bude hrát při určování "stabilnější délky lyží" velkou roli.

Můžeme zkoušet dál - teď dáme metrákovému chlapovi lyže toho malého dítěte = tedy měkounké lyže pro 20 -35kg.
Oba mají stejnou délku lyží - ale náš chlápek nebude schopen dosáhnout ani poloviční rychlosti jako to malé a lehké dítě - měkké lyže se pod ním budou chovat jako dva lavory, nepovedou, budou létat sem a tam, budou středově přetížené a tzv. prošláplé = nestabilní.
Malé dítě pofrčí v poměrně slušné stabilitě mnohem rychleji - jeho stejně dlouhé lyže (teď tvrdé) krásně sedí / jsou zatížené rovnoměrně po celé délce.

Takže? I tvrdost lyží ve spojení s váhou lyžaře bude hrát mnohem větší a důležitější roli, než jenom délka lyží - nebo samotná výška postavy...

Je to tedy dost alchymie - ale opravdu to není jen o délce ve vztahu k výšce lyžaře.

No a přidáme - dlouho mi vrtalo hlavou, proč jsou lyže s rockerem v jízdě stabilnější, než lyže bez rockeru - i když jedou po sněhu stejně dlouhé části skuznic. Lyže s rockerem měří třeba 150cm - po sněhu ale jede jen 100cm díky prohnutí rockeru nahoru mimo sjezdovku / a lyže celkově dlouhá 120cm s prohnutím camber jede po sněhu také délkou 100cm - sedí na sněhu téměř celou plochou.
Přesto je při stejném zatížení a stejné tvrdosti lyží od určité rychlosti v přímém směru cítit větší stabilita té lyže s rockerem / delší celkově, ale na sněhu leží stejnou délkou skluznice.

Několik pokusů - a bylo jasno.

Už jsme jednou zjistili, že stabilita lyží je závislá také na vlastní váze = hmotnosti celku, tedy nejen lyžaře, ale máme tady i lyže.
Pokud jsou obě lyže stejné konstrukce, pak jsou ty delší vždy těžší - a stabilnější - a je to jasné. je jedno, jestli je těžší lyže s nákladem - nebo je stejně těžká lyže sama od sebe.
Navíc - větší hmota lyže ve větší vzdálenosti před (a za) vázáním, lyže také podélně více stabilizuje... Mizí malé boční kmity špiček a patek a u těch větších kmitů se zpomaluje jejich amplituda díky větší páce na delším rameni. Takže i když lyže jedou po stejně dlouhé části skluznic, ty delší (i když jsou delší jen ve vzduchu = ROCKER) jsou ve větších rychlostech stabilnější. Mluvíme opět a stále o stejném božním krojení - protože zase - i větší boční krojení lyží (menší R = radius) lyže destailizuje v přímém směru.

Takže?

Pokud chceme stabilizovat kratší lyže - nejprve postačuje zvýšit hmotu lyže. Nejen celkovou, ale třeba jen co nejdál od vázání - na špičce a na patě. Lze toho docílit buď výplní = různě těžkým materiálem v lyži - nebo přídavným zařízením.

A tak vznikl náš Speed adaptér - tohle řešení má oproti pevné konstrukci (výplni v lyži) obrovskou výhodu - jeho sejmutím lze získat lyže s jinými jízdními vlastnostmi (ovladatelnější - živější - lehčí) - a při aplikaci adaptéru máte zase lyže stabilnější v rychlosti - ale těžší. Máte tedy 2 lyže v 1.
Ve spojení s posuvným vázáním dopředu a dozadu získáte neskutečnou varibilitu jízdních vlastností.

Pokud jste chlap jako hora, těžší lyže prostě potřebujete. Čím jsou lyže těžší - tím se posunuje těžiště lyžaře blíže k zemi - a opět - lyžař je mnohem stabilnější. Lehké lyže pod Vámi budou mnohem víc tancovat, těžiště je vysoko a i předozadní rovnováha je horší.

Pokud jste tedy vyznavačem lehkého ovládání, úspory místa v kufru auta - a přesto si chcete užít plné stability lyží i v rychlosti - můžete využít Speed adaptér / stabilizátor pro kratší (ale v podstatě pro jakkoliv dlouhé) lyže - a získáte tedy především u kratších lyží několik výhod najednou = stále skvělou ovladatelnost i v pomalé rychlosti, stabilitu, skladnost, větší variabilitu - a často i zajímavější cenu, než u stejně stabilních, dlouhých a neskladných lyží.

Osobně tvrdím = ve vztahu k lyžaři neexistují lyže dlouhé nebo krátké, tvrdé nebo měkké, široké nebo úzké - existují pouze lyže PŘIMĚŘENÉ.

Pokud hledáte lyže pro Vás, musí odpovídat jen a jenom tomu -

1. kolik vážíte
2. jak jezdíte
3. kde chcete převážně jezdit
4. jak rychle převážně jezdíte
5. jaký účel má lyže splnit
6. a také - jaké máte s lyžemi zkušenosti / co Vám už dříve vyhovovalo a co ne.

Tak co ta délka lyží "pod bradu" ?

PITOMOST - v současném světě tady je ROCKER a různé konstrukce lyží. A to zásadně mění požadavky lyží na stabilitu - délku - a využití lyží.
Už tad nejsou jako dříve jen a jenom lyže celodřevěné, na celém světě se stejnými parametry a využitelné jen pro kombinaci turistika s volnou patou / občas sjezd dolů kde to jde.

O lyžích pod bradu melou skialpinisté - sjezdaři - učitelé lyžování - i prodejci. Prostě každej trouba.
A největší demagogie a zavádějící pitomost je věta - "JÁ jsem spokojen s délkou XXX a šířkou lyží XXX - mohu je každému doporučit".

Tohle může říct jenom blbec.

On váží 100kg - a tohle tvrdí klidně padesátikilové slečince.  A je jedno, jestli to tvrdí sjezdař nebo skialpový guru.
Tvrdí to bez dalších otázek, o kterých jsme si povídali už výše - otázka typu "A kde chcete slečinko převážně jezdit / kolik vážíte / jak jezdíte rychle / jaké máte s lyžemi zkušenosti atd." - úplně chybí.

Podle mne - na světě NEEXISTIJE jeden jediný člověk, který by dokázal dokonale poradit z výběru všech lyží na světě. Kdo tohle tvrdí = je debil.

Poradit Vám může jenom prodavač, který má k dispozici xx modelů lyží - A VŠECHNY JE PROJEL !!!
To je i můj případ - neporadím Vám, jak skvělé jsou lyže, na kterých jsem nestál - a jestli jsou vhodné pro Vás. Pokud si "někde" "něco" vyberete a jste slečna - a budete na mne tlačit jestli jsou pro Vás tyhle lyže vhodné - tak pokud jsou růžové, tak určitě ano. A pro kluky modré. Víc neporadím...

Pokud prodejce všechny lyže ze své nabídky projede  - pak si může udělat představu o tom, jak se který model chová, pro koho by mohl být určený, jak je tvrdý / měkký / torzně pevný nebo stabilní / nestabilní od určité rychlosti. Tvrdost lyží si ale raději měřím přístrojem, hned jak přijdou. Pro jistou - už to mi napoví hodně i bez zkoušení. A - dělá to nějaký obchod? ZEPTEJTE SE TAM !

A hlavně platí - pokud Vám někdo dobře poradí, tak jen a jenom k lyžím z jeho nabídky - a platí zásada - MUSÍ si je projet. A musí Vás dokonale vyzpovídat - je to alespoň 5-10 otázek. Jinak je to jen střelba do vzduchu...

   Snad Vám ještě může poradit někdo, kdo váží jako vy - jezdí jako vy - a využívá lyže jako vy. Ale ... i ten Vám může jenom říct, jak je spokojen s lyžemi na kterých jezdí - nebo jezdil.. víc nic.

Tak přemýšlejte hlavou a nevěřte každému PODAVAČI... a už vůbec ne každému plácalovi na sociálních sítích - maminka mu v dětství zakázala doma mluvit nesmysly, tak si to musí vynahradit v dospělosti na internetu. Protože může - a podle zásady - co se píše na internetu - TO JE PŘECE PRAVDA !

Tenhle článek přece také čtete na internetu

Doporučuji - používejte mozek - to opravdu hodně pomůže :-)

No a na závěr znovu opakuji - Tento článek platí sice všeobecně, ale pro výuku začátečníků, kteří nemají vůbec žádné základy, zkušenosti a také neví kde a jak budou lyžovat, si zkuste pročíst  tuto úvahu a doporučení.