Historie krátkých lyží

"KRÁTKÉ LYŽE" SNOWBLADE / SKIBOARD
 

Supershorties - nový technický pojem – název pro lyžařské vybavení, které se v lyžování objevilo v devadesátých letech, tedy na začátku nového tisíciletí - krátké lyže pro dospělé -  lyže snowblade a skiboard.

Do té doby jsme všichni dobře znali klasické – sjezdové lyže, běžky, speciální lyže na lety na lyžích, upravené lyže na akrobatické lyžování a v závěru 90. let se objevil i snowboard.

A právě akrobatické lyžování přišlo poprvé s naprosto novým trendem v lyžování – zkracování lyží. Pro některé jeho discipliny se začaly používat tzv. modely COMPACT – lyže byla kratší než klasické lyže a především byla širší. Tato lyže vynikala příjemným skluzem a podstatně lehčím ovládáním než lyže klasických délek a parametrů.

Podobnost s dnešním trendem není pouze náhodná.
Především jedna z disciplin AL byla něčím naprosto vyjímečná. Vynikala obrovskou kreativitou lyžaře-závodníka - neuvěřitelné technické dovednosti v jízdách a ovládání lyží ohromovaly diváky a ostatní lyžaře. Tzv. Balet na lyžích, později AcroSki lákal téměř 100 let spousty diváků.
A právě tady, v této disciplině můžeme hledat předchůdce dnešních lyží z kategorie lyží supershorties – skiboard a snowblade.
Již tehdy se v této disciplině používaly na svoji dobu extrémně krátké lyže – zpočátku 80% výšky postavy závodníka, později i kratší.
Některé speciální modely se již vyznačovaly širším a velice stabilním a pružným provedením a měly i více ohnutou patku lyže vzhůru - dnes se tato úprava nazývá TWIN-TIP.
Původní význam zvedání paty u lyží bylo především umožnění hladšího průjezdu lyže při jízdě v boulích – krátký konec patky není tak pružný, aby mohl v ostrém průhybu lyže kopírovat terén – hrany původně hranatých patek pak ostře „drhly“ a řezaly do spodních stěn boulí. Při jejich ohnutí směrem vzhůru (a navíc zakulacení, čímž se odstranily i boční ostré hrany na konci patky)  projížděla lyže v boulích mnohem měkčeji a bez „drhnutí“ pat.

Lyže byly vybaveny také speciálním – pevným vázáním, které se vyznačovalo především lehkostí a stabilitou a montážní bod byl posunut více do těžiště lyže – směrem ke špičce.

Vysoká pružnost a pevnost těchto modelů v ohybu, širší konstrukce, krátké provedení a pevné vázání schopné přenášet i vysoké tlaky při ovládání lyží + novinka - absence podélné drážkyve skluznici a vylepšení točivých vlastností lyží – to byl náznak první malé revoluce ve výrobě lyžařského vybavení.
V té době byla ovšem lyžařská veřejnost k těmto úpravám poněkud nedůvěřivá – lyžařští odborníci pořád doporučovali jako měřítko pro optimální délku lyží výšku postavy lyžaře, raději tužší konstrukce, s výrazným zaměřením na rychlostní sjezd. každý lyžař by měl podle odborníků být závodník. Nic jiného neplatí, není a v lyžování nikdy NEBUDE SPRÁVNĚ.
Špatná ovladatelnost ve smyku a horší točivé vlastnosti klasických, úzkých a nepřiměřeně dlouhých lyží nutily do vyšších rychlostí i začátečníky.
Jediná doporučovaná lyžařská technika, která ovládala naše sjezdovky, byl dlouhý nebo střední oblouk projížděný ve smyku a pokud  možno ve velkých rychlostech – oblouk byl řízený přenášením váhy z jedné lyže lyže na druhou, s přesně načasovaným snižováním a zvyšováním těžiště (dlouhé lyže bylo potřeba v oblouku odlehčovat) a zpočátku se zatáčelo i pomocí těžkopádným natáčením těla do směru zatáčení. Pokusy o modernější a výhodnější protirotační techniky byly pro lyžující veřejnost na tomto vybavení nezvladatelné.

Kraťasy poprvé (u nás) ve výuce lyžování
Již v druhé polovině 80.let akrobatické lyžování využívalo i rychlejší a spolehlivější metodu výuky lyžování, jejíž základy byly postavené na Rakouské protirotační technice, dokonalejší práci těla a především využití lyží z kategorie shorties - relativně - a na svou dobu - krátké lyže.
Podstatné pro zvládnutí této techniky bylo tedy používání kratších a točivějších lyží, které byly pro tento jednoduchý a rychlý způsob výuky ideální. Tato metoda byla doporučována především pro disciplinu AcroSki a Akrobatický sjezd (jízda v boulích). Tato metoda umožňovala rychlejší zvládnutí tehdejší jediné lyžařské techniky (řízený smyk), získání stability a všestrannosti při ovládání lyží.
Při tehdejších trendech v lyžování (délka lyží a jejich parametry) byla však tato metoda výuky pro veřejnost nepoužitelná. Chybělo vhodné vybavení a hlavní výukové trendy šly stále jinou cestou – směrem k závodnímu sjezdovému lyžování - i proto nebyla tato metoda doposud zveřejněna. Tato výuka již v té době obsahovala kromě výuky ovládání lyží tzv.driftováním i tzv. oblouk vyjížděný po hraně lyže – v podstatě dnešní Carvingový oblouk.

Tuto výuku "jízdy a zatáčení po hraně lyží" jsem popsal v metodice pro Akrobatické lyžování již v roce 1987.

Nové trendy
Začátkem 90. let zanikla disciplina AcroSki a v AL ji nahradila disciplina sice také technická, ale víceméně  rychlostní a agresívní – SkiCross.

Vývoj triků na lyžích používaných v AL se sice zastavil, ale jejich část se přesunula do závodů v boulích – Akrobatický sjezd.
Brzy se začal objevovat i další trend v lyžování, vyznávaný především mladou generací – Newstyle. Základy převzaté z akrobacie na lyžích se přestěhovaly do tzv. Snowparků, i původní název Freestyle-skiing se ujal. Pouze významově začal představovat celkově nový životní styl mladé generace vyznačující se odmítáním jakýchkoliv zásad, pravidel a omezování – nyní i v lyžování.
Sjíždění nebezpečných svahů (Freeride), přejíždění nepřekonatelných překážek, budování Snowparků – to je nový trend v lyžování dnešní mládeže, který odstartoval právě i příchod skiboardu v roce 1998/9.

Nejprve v USA
Vybavení i technologie se začátkem devadesátých let zdokonalují a v této době - začátkem nového tisíciletí - přichází již tradičně ze Spojených států nový, nyní upravený, ale víceméně původní model trikových lyží – model skiboard.

Svou premiéru měl skiboarding v USA v lednu 1998 jakožto nové sportovní odvětví na zimních hrách ESPN - X-Games. Jedna z největších amerických sportovních redakcí pořádá každoročně v létě i v zimě tzv. X-Games program, kde představuje novinky v extrémních sportech.
Další posun do popředí bylo obsazení poloviny hlavní strany New York Times, kde se skiboarding představil jako nové sportovní odvětví. Ještě ten samý rok mělo možnost sledovat několik tisíc diváků skiboarding na jeho zimním Tour po několika hlavních státech USA.

Příchod supershorties do Evropy
V Evropě představil skiboardy 6. - 8.listopadu 1998 jeden z bývalých několikanásobných vícemistrů světa v Akrobatickém lyžování – Herrmann Reitberger. Na Rakouském Kitzsteinhornu v rámci akce Media Opening mělo cca 40 redaktorů nejprestižnějších zimních lyžařských časopisů možnost se seznámit s novým vybavením a i s novým sportem pro mladé – poprvé byl předveden model Skiboard Fatty K2 a skiboarding v základní formě. Každý měl možnost si skiboardy i vyzkoušet v novém snowparku i na sjezdovce – a odezva byla obrovská.

Hned 2.května 1999 se na stejném místě konal opět pod režií Herrmanna Reitbergera celoevropský závod ve skiboardingu – K2 SONY skiboarding Slopestyle, za účasti 38 jezdců z různých zemí.
Herrmann Reitberger ihned pochopil obrovské výhody a přednosti těchto krátkých – z akrobatického lyžování již i jemu známých a nyní trochu upravených lyží. Opět pevné vázání, větší šířka, zvedlá pata (modely se nyní pyšní názvem TwinTip a spousta současných odborníků na lyžování uvádí tuto úpravu jako úžasnou „novou vychytávku“ umožňující bezproblémové ježdění i pozadu).
Dokonalé materiály umožnily oproti původním trikovým lyžím další zkrácení délky a ta se ustálila na optimálním 1m – což se dá považovat jako hranice pro výbornou ovladatelnost a zachování si ještě dobrých jízdních vlastností i pro klasické lyžování (předozadní stabilita, klid v jízdě). Ve výrobě je samozřejmě několik délkových variací i pro různá speciální využití.

První využití krátkých lyží
První využití těchto modelů krátkých lyží bylo tedy především pro zábavu – zkrácení lyží umožnilo odložení holí (není třeba velkých pákových sil horních končetin pro ovládání triků jako u dlouhé lyže) a lyžaři na těchto krátkých lyžích začali budovat první veřejné Snowparky.
Současný příchod Snowboardu ještě posílil řady vyznavačů SNOWPARKŮ. K nim se přidali i Freestyloví „trikaři“ na freestylových lyžích klasických délek – skoky se podstatně prodloužily, soupeření všech těchto skupin vyvolává vlny adrenalinu ..

Skiboarding byl na začátku r. 1999/2000 vyhlášen jako sport nového tisíciletí.

Ale něco jej časem smetlo z jeho trůnu...

Tehdy se skiboard i poprvé začal odlučovat od veřejnosti.
Tyto nové lyže byly představeny a vnímány jako speciální nářadí se speciálním zaměřením - předevšm a jenom pro mladé - a pro nové sportovní odvětví. A i to je jeden z důvodů, proč jej veřejnost nepřijala okamžitě jako klasické lyžařské vybavení přinášející nové možnosti v lyžování.

Carving - další masové využití krátkých lyží
Současný nástup carvingového lyžování však brzy objevil i nové využití krátkých lyží – poměrně malý radius a menší délka umožňující „řezání“ kratších a bezpečnějších oblouků "jako na bruslích", přijemné ovládání a nenáročná přeprava tohoto vybavení posunula tuto lyži do nových možností a dimenzí.

A Lyže snowblade se řítí na trh
Skvělých jízdních vlastností těchto krátkých lyží a velký zájem veřejnosti využili ihned někteří výrobci a přizpůsobili tyto krátké trikové lyže ještě více pro veřejnost -  a vznikl tak nový, upravený model krátkých lyží – model SNOWBLADE,

Lyže snowblade se mnohem více přiblížili veřejnosti. Lyže se zůžily, celkově - a poměrově v zadní části - tím se více stabilizovaly v jízdě a při klasickém lyžování. Veřejnost tak má k dispozici univerzální lyži pro lyžování všech generací, lehce ovladatelnou a hlavně nevyžadující vyšší rychlost pro její ovládání.
Pro výuku carvingového oblouku, základů lyžování začátečníků, zábavu v jednoduché formě a „omlazení starší generace“ není doposud lepšího lyžařského vybavení (až do příchodu modelu lyží SHORTIES (110 - 140cm), kdy došlo k dalšímu "skoku" do nových dimenzí v lyžování).

U modelů lyží SNOWBLADE zachována byla i délka cca 1m jako u SKIBOARDU, začaly se vyrábět i modely i o několik centimetrů kratší (pro lehčí děti a mládež nebo vyznavače in-line bruslí) nebo také delšínež 1m (pro toho, kdo se přeci jenom více vyžívá v rychlosti ve spojení s příjemným a lehkým ovládáním lyží, např. v jízdě v terénu, v boulích apod.).
Použití holí je nyní plně na lyžaři a jeho lyžařském stylu – nejsou nutností, ale často pomohou - jejich stabilizační funkce v jízdě a při provádění triků je neodiskutovatelná.

A přišla krize
V tomto období se poprvé v lyžování objevil doposud neznámý fenomén - nadšení zákazníků vyvolalo poprvé v historii zděšení výrobců a prodejců tohoto vybavení.
V devadesátých letech se prodaly miliony párů krátkých lyží - a miliony párů dlouhých (a podstatně dražších) lyží zůstalo stát v regálech...

Možná si vzpomenete na krizi výrobců lyží v tomto období (navíc podpořenou příchodem období s nedostatkem sněhu). Někteří nepřežili - někteří se s výrobou přestěhovali do levnější Asie.
A většina - zastavila vývoj, výrobu a prodej krátkých a levných modelů lyží... Více se dozvíte na závěr článku v textu POD ČAROU.

Doposud z tohoto období přetrvává i u odborníků názor, že tento model lyží (lyže kolem 1m) je využitelný pouze pro výuku carvingu a pro zábavu mladé generace. Málokdo bere na zřetel úpravy modelů snowblade, které oproti původním skiboardům udělaly z krátkých lyží všestranně využitelnou lyži i pro základní - rekreační lyžování - s obrovskými přednostmi. I proto přišel v devadesátých letech takový boom - který málem přivedl firmy vyrábějící klasické dlouhé (a drahé) lyže ke krachu.

Začínalo se na pidi-lyžích
Jako předchůdce dnešních lyží Supershorties se často uvádí i model BigFoot, prvně představený firmou Kneissl v r. 1990.

Tato lyže/nelyže měla shodné v podstatě pouze používané pevné vázání a menší radius ve spojení s velmi krátkou délkou (do 60cm).
Délka do 60 cm a mírně zvedlá patka je zařadila také do kategorie lyží supershorties, ale díky své tvrdosti, nevhodnému radiusu a špatně dimenzovanému tvaru špiček je není možno doporučit ani pro výuku, ani pro klasické lyžování. Pro zvýšení atraktivity měl tento model přední část tvarovanou do tvaru prstů nohou, což ovšem působilo vyloženě „nelyžařským dojmem“. Ale d tohoto modelu se pak všem "metrovkám" začalo nesprávně říkat - Bigfůty.

Jako zvláštní model, speciálně používaný již více než celé století v alpských zemích - především v Rakousku – musíme uvést i tzv. Firngleiter – zkráceně - FIGL. Poprvé patentováno r.1930 - Emo Henrich - Innsbruck:

Firngleiter - jeden z prvních předchůdců lyží supershorties

Novější firngleiter -

Lyže krátké, tuhé a pevné konstrukce, často i vyráběné víceméně podomácku, s velkým radiusem, délka do 66cm. Patka rovná, tvrdá, hranaté provedení, často i vzadu příčně okovaná - vázání je vždy nezvykle umístěné na konci lyže je vždy pevné - nevypínací.

Na těchto zvláštních modelech lyží se již kdysi dávno používala i nezvyklá technika jízdy – jejich původní určení bylo pro obyvatele nepřístupných horských oblastí, pro horské vůdce a horolezce. Tyto krátké lyže umožňovaly zdolávání i velice úzkých a strmých soutěsek s hlubokým sněhem v Alpských oblastech, kde nebylo možné při jízdě provést žádný oblouk.
Lyže vynikaly i v ovládání v rozbředlém hlubším jarním sněhu – firnu (od toho také získaly svůj název "Hladič firnu = FIRNGLEITER). Řídily se původně pouze přenášením váhy dozadu a zpět dopředu.
Zatížením přední části se lyže rozjížděly, záklonem a tlakem na patku se brzdilo – tvrdé konce patek se zaryly do sněhu a tak se jízda zpomalovala. Brzda tak fungovala stejně jako na dnešních in-line bruslích.
Navíc - u tohoto modelu lyží dochází při brždění v hlubokém sněhu k velice zvláštnímu efektu - díky tvrdé rovné hraně na konci lyže a díky zatížení lyže v zadní části se při naklonění vzad začala hromadit a pěchovat vrstva měkkého sněhu pod patou lyže - lyže se v podstatě místo klouzání začala vrstvou sněhu PROPADÁVAT. 
Díky pěchování se sněhu pod skluznicí (nemohl unikat dozadu) a tedy díky vznikajícímu spodnímu tlaku vrstvy sněhu se lyže začínaly nadzvedávat, lyžař cítil vzrůstající vztlak pod patou a ten jej i automaticky přibržďoval, nadzvedával a vynášel nahoru na vrstvu sněhu. Lyže se pak mírným předklonem začínaly rozjíždět - opětovným záklonem se opakoval efekt hromadění a pěchování sněhu pod patkou a jízda se opět bezpečně zpomalila. Lyže se v jízdě nikdy výrazně nebořily i přes svou minimální délku - okolo 60cm! Až po úplném zpomalení přestala fyzika fungovat - lyžař se začal více bořit - až se úplně zastavil.

Pokud má lyže měkkou a ještě k tomu nadzvedlou patku, sníh pod ní volně proklouzává dozadu a dochází k "potápění" - tedy boření celých lyží. Tento efekt se pak musí dohánět rychlostí - a zvětšenou šířkou lyží.
Jízda v hlubokém sněhu je pak bez rychlosti a bez dlouhé a širokké lyže (na které je ovšem obtížnější zatáčet) téměř nemožná.

A ještě jeden významný efekt přináší sjíždění hlubokého sněhu na lyžích Firngleiter - zvýšení bezpečnosti lyžaře! Lavinové svahy se totiž nesjíždějí křížem - ze strany na stranu - ale ROVNĚ - po spádnici a po přímce DOLU! Nehrozí tak přeříznutí lavinového pole a stržení laviny. Podobné prožitky můžete zažít i na dnešních modelech lyží SkiRax.

Není čas na další změnu?
Tak co - páni Freerideři - není čas na logiku a konečně také změnu?
Změnu logickou - a skvělou = využijte fyziku a zkuste zkrácení patek lyží a jejich úpravu - rozšíření, zvýšení tvrdosti patky a především ZAHNUTÍ PATEK mírně DOLŮ = tedy obráceně než se to prosazuje dnes? No - vyzkoušejte - budete se SAKRA divit co se stane!

Na závěr
Rekreačním a mnohdy i sportovním lyžařům dokáží lyže snowblade přinést obrovské množství nových zážitků a otevírají se jim nové dimenze v lyžování. Pochopili to také v Rakousku, kde se tyhle lyže staly na dlouhou dobu motivačním a sportovně-tréninkovým vybavením sjezdařů. Dokonce si na nich můžete vyjet i body do světového poháru.
Možnosti komplexního a univerzálního využití v mnohém překonávají lyže snowblade a lyže shorties klasické lyže a spousta lyžařů je již dnes používá i jako základní a jediné lyžařské vybavení.

Lyžování s lyžemi snowblade / později s krátkými lyžemi shorties / se stává zábavným, jednoduchým a nenáročným koníčkem, což oceníte především na úzkých a přeplněných sjezdovkách, v oblastech s nedostatkem sněhu a s nejistou lyžařskou sezonou. Pokud se rádi vyžíváte v pomalé jízdě a ve vychutnávání techniky a obratnosti lyží, stojí Vám za to lyže snowblade vyzkoušet.

A kdo má strach - nebo se stydí za "dětskou délku" 99cm - pak zkuste trochu prodloužit. Modely lyží short / Bigblade už doslova šokují svojí stabilitou a využitelností. Především ty, které prošly naší úpravou.

Ale - i to se asi brzy stane milnulostí... doplněno v roce 2022 - vrcholí epidemiologická krize zmrazující naší činnot, činnost výrobců i aktivity obyčejných - zdravých lidí. Roste demence mas i lidí, kteří řídí naše společnosti a jsou zodpovědní za naše životy. Spousta lidských životů tím také končí - nebo končí alespoň aktivní část života mnoha lidí. A možná to všechno začalo i událostí, o které píšu v následující stati - POD ČAROU.

A info pod čarou:

Protože lidé, od kterých jsem čerpal následující informace, už nejsou mezi námi - mohu zde dnes zveřejnit něco, co mělo být navěky zameteno pod koberec:

Na začátku devadesátých let přišla nejen značka K2 s obrovskou novinkou - za aktivní spolupráce s jedním z vícemistrů světa z Akrobatického lyžování, který hledal další náplň své práce a využití zkušeností z AL do budoucna - Hermannem Reitbergerem - představila model lyží SKIBOARD. Později se z tohoto modelu vyvinul s menšími úpravami model lyží SNOWBLADE.
Šlo o širší a kratší lyže s pevným a lehkým vázáním, lyže dlouhé pouze kolem 100cm, s úpravou pro zábavu - a zároveň se začalo s budováním prvních snowparků pro zábavu mladých lyžařů. Právě s využitím těchto lyží - později se přidal snowboard, díky kterému se vývoj kratších lyží také přibrzdil - přece jenom, stát bokem a s nohama za sebou na krátkém prkně bylo stabilnější, než čelit nerovnováze s nohama vedle sebe..

Tyhle krátké skiboardy - to byla tenkrát bomba.
Skvělá bomba pro mládež a masu lyžařů toužících po zábavě - tragická bomba pro výrobce lyžařského vybavení - především lyží.

Z regálů zmizely tisíce skiboardů za miliony dolarů - ale zůstaly v nich stát tisíce delších lyží za stamilony dolarů. Lyží, které byly pro kupující masu náhle nezajímavé - a k ničemu. Jejich prodej náhle stagnoval - byly to lyže pro senoiry a těch zase tak moc nové lyže nepotřebovalo.
Zděšení výrobců bylo obrovské - prodávaly se ve velkém krátké a levné lyže pro zábavu - využitelné i pro zábavné lyžování - a ty dlouhé a drahé "mašiny" zůstaly stát v regálech.

Bylo nutné konat.

A konalo se klasicky - na poradě  "za zavřenými dveřmi"  se rychle sešlo 5 největších výrobců lyžařského vybavení (za účasti i našich zástupců) - a začalo šílenství.
Jak z toho ven?
Co dál?
Takhle přece zkrachujeme?
Neprodáváme drahá vázání - neprodáváme materiálově a ziskově zajímavé lyže - musí přijít opatření..

Opatření bylo jednoduché - došlo k dohodě za uzavřenými dveřmi (rozuměj - bez sdělovacích prostředků), o které se prostě neví.
A dohoda zněla - každá firma, každá značka a každý výrobce VYŘADÍ ze svého výrobního programu "zábavné lyže" v provedení pro dospělé v délkách pod 140 cm. Délka 140 a přechodné délky kolem 140-150cm se vyhradí lyžím pro ženy a juniory (časem přišlo využití pro carving, z toho už nebylo úniku) a lyže s délkou kolem 1m se budou nabízet pouze jako doplňkový sortiment v počtu 1 model na značku.

Bing HO !

Každý výrobce zajásal nad tímto nápadem - proč také ne? I povinná vakcinace byla skvělý nápad - pro někoho.
Z regálů zmizely "kratší lyže" - (najdete od jedná značky více modelů v této kategorii? Jenom Elan tak nějak využil toho, že asi "nebyl při tom" - i když - také sporadicky. Zastavil se vývoj lyží pod 140cm (to byla jedna ze základních podmínek dohody, protože i s lyží poměrně krátkou se dají dělat zázraky) - začaly se ve velkém plodit články o nevýhodách těchto "lyží minulosti" - a kde není nabídka - není ani poptávka.

Po nějaké době ale přišel další zádrhel - populace natolik zaslábla, že lyže v klasickém provedení v délkách nad 150cm byla pro masu už velice těžo ovladatelná - a opět tady byla krize.
I tady se našla cesta - prostě a jednoduše se u klasicky dlouhé lyže zvedly přední a zadní části lyží do vzduchu - přišel Rocker, který byl v é době omezeně používaný u lyží pro jízdu v hlubokém sněhu - a bylo vymalováno. I delší lyže se staly lehounce ovladatelnými (po sněhu jela už jen krátká část skluznice - třeba 100, 120, 130 až 140cm u délek nad 160cm - a mohla se zase nabízet a prodávat plná hodnota a větší množství materiálu.
A přidáme carvingové podložky pod vázání (pro běžného uživatele k ničemu) - a zase jsme na plném zisku.

No to je celý výsledek naší civilizace - vždy, když bude o něco velký zájem - ale výrobně se to nevyplatí - zmizí to z trhu a přijde lavina pomluvačných informací - a dnes, v době internetu, to dokonale funguje.

Pak přidáme ekologii a elektroniku - a mizí spolehlivá a žádaná auta - i když jejich emisní stopa byla i nižší než u současných "ekologických novinek" - mizí klasické a žádané vytápění, telefony atd. atd. atd..
Také přichází hrozby v podobě strašlivých virů, kdy po (asi) jejich vdechnuití budete mít těžkou chřipku jako dřív )už asi po desáté -ale nyní konečně to bude STRAŠNÉ = už jste totiž zestárnul), přichází povinná - i když nefunkční vakcinace lidstva - a proti tomu jsou náhle jakékoliv problémy s lyžemi úplně, ale úplně směšné.

A tak si užíváme tenhle  NOVÝ VĚK s plnou parádou. Líbí ?!?

  Ještě více informací nejdete ZDE - příjemné počtení.